Mašinka

7. září 2016 v 22:09 | (wor) - Muška |  Povídky
Tak a je tu má první povídka, která je věnována naší ekologické kamarádce Ince, kvůli které musím doma třídit odpad.
Ještě než začnete číst, chtěla bych upřesnit, že to bude psáno v er-formě i v ich-formě, ale ich-forma bude kurzívou, však to poznáte... teda něco jako ich-forma.
A pokud si oblíbíte nějaké postavy, je to na vlastní nebezpečí, vždy se jim stane něco zlého :)



MAŠINKA

"Marie."
"Ne, Dita."
"Roxy je dobrý."
"Ne, Bianka!"
"To zní jak pro psa! Radši Sindy."
"Ani náhodou! Kelsie je lepší!"
"To je taky jak pro ps-" malý chlapec nedokončil svou větu. "Jak se chceš jmenovat?" zadíval se na do rohu červeně vymalovaného pokoje, krčila se tam malá kulička chlupů. Zrzavé koťátko se podívalo na dva rozhádané bratry. Kluk, který nedořekl svou větu, po kotěti natáhl ruku, to ale uskočilo a dopadlo na dětskou stavebnici. Pod koťátkem se objevily malé koleje, které obléhaly malé městečko. To si je důkladně prohlédlo, ale pak ho zaujalo něco jiného. Posadilo se a začalo se pomalu dotýkat malinkých obyvatel městečka u kolejnice.
Druhý bratr se už začal nudit a vzal si do rukou ovládání k vláčku, od kterého byla kolejnice pod koťátkem. Zatím, co se koťátko bavilo shazováním postaviček podél kolejnice, chlapec už řídil elektrický vláček, který se řítil přímo do boku nic netušícího zvířete. BUM. Kotě letí k zemi. ŘACH. Vláček letí k zemi.
"Seš ty normální?!" vykřikl starší bratr a vzal si nabourané a vystrašené stvoření do náruče. "Máme ji teprve den, nemáme pro ni ani jméno a už ji chceš zabít?!" štěkl po mladším bratrovi a opatrně hladil malou kuličku. Osočený chlapec založil naštvaně ruce "Nemůžu za to, že mašinka spadla!" a pak ho něco napadlo "Co kdyby jsme jí říkali Mašinka? Její první zážitek, sražení vlakem... je to vtipný, co ty na to?" Oba dva se uchechtli a podívali na malou, stále nechápavou Mašinku "Tak co, Mášo?" promluvil mladší "Přežiješ to s náma?" zeptal se starší.

...O NĚKOLIK MĚSÍCŮ POZDĚJI...
Oranžová tlapka zakryla celou část kolejnice. Ano, konečně jsem dostala příležitost se tomu ďábelskému stroji sama postavit! Nebudu potřebovat pomoc, od většího chlapce! Už mě to nikdy porazí, protože jsem silnější! Hypnotizovala jsem, zatím klidnou lokomotivu.
CVAK. Mladší hoch vešel do pokoje. "Nazdar Mašino!" zasmál se a hrubě kočku pohladil. Ta zasyčela, otřepala se a pokračovala v pozorování lokomotivy. Jejího zírání si všiml i hoch. "Chceš se snad znovu potkat se svou starou známou?" zařechtal se a popadl ovládání.
Jakmile mladší chlapec sáhl do bedny a vytáhl černou, zvláštně zahnutou věc, věděla jsem, co přijde. Moje příležitost. Jen to monstrum probuď, já se nebojím! Už nejsem to malé kotě jako dřív! Rozkročila jsem tlapky a nasadila útočnou pozici. Vlak se rozjel. Nesmím uhnout. Nesmím uhnout. Nejsem srab.
Do dveří vběhl starší kluk a křičel "Zastav to ty blázne! Už jednou jsi jí tim ublížil!" Načež mladší bratr zavrčel a začal zastavovat.
Potvora se ke mně blížila čím dál víc a víc. Když už byla skoro u mě, zavřela jsem očka a vypružila přední tlapky k útoku. Moje nožky dopadly na tvrdý materiál. Já ji zastavila! Podařilo se mi to! Jsem silnější! Překonala jsem svého nejstaršího nepřítele! Spokojeně jsem se otočila a šla k staršímu klukovi, který mne začal hladit.
Mladší bratr vlak vypl včas. Starší kluk si oddechl a začal se věnovat zrzce, která k němu právě vesele doskákala. "Ty naše trdlo, roztomilé... Musíš být opatrná." pohladil ji naposledy a dal pusu mezi ouška "Mám tě rád."
Druhý den přinesl starší hoch do pokoje přepravku. "Mašinko! Jedeme na výlet!" Zrzavá kočička seskočila z postele a začala si klícku očichávat.
Mé tlapky dopadly na koberec a můj zrak spočinul na právě přinesené bedně. Jako záchůdek to nevypadá. Škoda, že mému chlapci nerozumím, určitě mi říká, na co to je. "Mňau?" kluk mně vzal do náručí, pohladil a postavil před tu novou věc. Má to vchod dovnitř, tak tam se asi chodí. Pokrčila jsem rameny a vlezla opatrně dovnitř. Tam na mě čekal měkký polštářek. Pak jsem uslyšela cvaknutí a v původně vstupu se objevila mříž. Co to má znamenat? Najednou se země začala pohybovat. Byla jsem zmatená, nechápala jsem, co se se mnou děje. Pokoj se mi začal vzdalovat víc a víc.
Když chlapec vynesl Mašinku v přepravce ven, položil ji do kufru auta a to po chvilce nastartovalo.

Po půl hodině auto zastavilo a lidé s přepravkou vešli do veterinární ordinace.
Po delší době klepání se v uzavřeném prostoru jsem znovu spatřila světlo a pak jsme se dostali do nové budovy. Už před vstupem tam, jsem ucítila něco velmi divného. Skrz mříže jsem spatřila prázdnou místnost plnou židlí. Nechápala jsem, kde jsme, ale divně to tu páchlo... jako bych tu byla víckrát, ale jinak smrděla. Dostali jsme se do další místnosti, kde byl můj věznící box položen na lesknoucí-se stůl. Měla jsem strach. Slyšela jsem cizí lidské hlasy, ale také jim nerozuměla. Chci domů.
Mříž se otevřela. Vystartovala jsem z ní plnou rychlostí, že mě ani lidské ruce nedokázaly zadržet. Proběhla jsem mezi chlapci, zatočila k nedovřeným dveřím a zasekla se v čekací místnosti. Rychle jsem se rozhlédla. Lidé pro mě běželi. Rychle mysli, chceš domů! Všimla jsem si otevřeného okna na větrání. Vyskočila jsem na nejbližší žili, vylezla na parapet, skočila na otevřené okno z vršku a protože jsem byla ještě drobná, proskočila jsem ven. Mé tlapky dopadly na měkký zelený povrch. Znovu jsem zaslechla lidi. Toto místo jsem neznala. Rozeběhla jsem se doprava, protože to bylo pryč od budovy.
Běžela jsem po zelené trávě podél cesty, na které byl zatím klid, ale normálně tam jezdily velké potvory. Mé tlapky mě vedly dál a dál... až jsem viděla značku domů. Naše lokomotiva! To je cesta domů!
Nebohá a nic netušící zrzavá kočička mířila k přejezdu vlakové dráhy.
Musela jsem zpomalit, byla jsem vyčerpaná. Přede mnou se však objevilo něco povědomého. Nabrala jsem sílu a doběhla k známé věci. Tenké dlouhé kovové části zajímavě chladily. Přešla jsem na další část stavby a má tlapka zacítila hrubé dřevo.
Náhle se ozvalo hlasité a výstražné ÚÚÚÚÚ! ÚÚÚÚÚ!
Blížila se ke mně rychlostí blesku naše lokomotiva, ale čím byla blíž, tím byla větší. Hypnotizovaně jsem sledovala obří stvoření, které se na mě řítilo. Nedokázala jsem hnout. Fascinovalo mě to. Jsi sice větší než ta doma, ale tu jsem zastavila! A zastavím i tebe!..
Žlutá ostrá světla mě oslepila naposledy.
Kočičí tělíčko padá prudkým nárazem daleko od vlaku.



 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Inka Inka | Web | 8. září 2016 v 6:22 | Reagovat

Tak to je drsný O_O mám z toho úplně husí kůži! Dobře ty! :-D

2 (wor) - Muška (wor) - Muška | 8. září 2016 v 8:49 | Reagovat

[1]: Děkuji, psala jsem to dva dny :3

3 Jeeperka Jeeperka | 9. září 2016 v 14:36 | Reagovat

Jakmile jí ten kluk oslovil "Mašino", už to na mě nepůsobilo tak, jak by mělo :D Zrovna nedávno jsem si říkala, že kdybych někdy náhodou měla fenku, jmenovala by se Vlak a říkala bych jí Vláčenka :') Jsem ráda, že zas píšeš .. ale jak se vlastně máš?

4 (wor) - Muška (wor) - Muška | 11. září 2016 v 23:02 | Reagovat

[3]: Vláčenka :D to je rozkošné :3 Holka Vlak? o.O no.. jak chceš :D
Mám se kjásně, hlavně když jednou za 14 dní navštěvuji tvé městečko :'3 a divím se, že za rok a půl, co tam jezdím jsem tě ani jednou v tom tvém blízkém kauflandu nepotkala, ty rošťando :D
Taky ráda zase píšu a jsem ráda, že jste rády :3

5 Jeeperka Jeeperka | 14. září 2016 v 19:22 | Reagovat

[4]: Stejně fenu mít nebudu, tak je to jedno :D
No já si myslím, že se máš krásně, u nás teda krásně není, přeci jen "Betonové lobby, liberecké hobby" je pravdivý výrok. Každopádně do Kauflandu zásadně nechodím, kdybys mě chtěla někde vidět, tak nejčastěji asi v centru nebo v tramvaji :D

6 (wor) - Muška (wor) - Muška | 14. září 2016 v 19:27 | Reagovat

[5]: Máš radši psy než fenky? Japato? :D
Mno, já v LBC přebývám v domku skoro hned u lesa 7km pod Ještědem... :D Takže je tam přírodička... a v centru jsem tě taky nepotkala.. :D teda, nevim přesně, co je pro tebe centrum :D a já chodím zásadně pěšky, ty líná kůže, takže v tramce tě potkat nemůžu :D

7 Jeeperka Jeeperka | 15. září 2016 v 6:57 | Reagovat

[6]: Už mám psa, takže bych jí musela zbytečně kastrovat. Zavíc nechci mít doma hárající fenu a taky je pro psy lepší výběr jmen :D
Tak jako já tramvají jezdím jen ze školy, což je skoro furt, takže tak :D Bydlím v Rochlicích, tak proto si ěm asi nepotkala e,e

8 (wor) - Muška (wor) - Muška | 15. září 2016 v 20:23 | Reagovat

[7]: To je pravda... Tvůj další pes může bejt Vlak.. a i jemu můžeš říkat Vláčenka :D
Hm... A na jakou školku chodíš? Stačí obor, protože jsem to zapomněla o.O Jo a já pobývám v Ostašově... což je od tebe 4km... podle google map :D Možná tě zítra potkám, až budu procházet městem, ale myslím si, že ne :D Jelikož budeš určitě ještě ve škole, kdy já budu ve městě :3

9 Jeeperka Jeeperka | Web | 15. září 2016 v 20:45 | Reagovat

[8]:Můj další pes bude Marty McFly! A nebo Žigulik ;D
Chodím na umělku, protože jsem přece umělec, jestlis nezapomněla :D Ostašov je seksy. Je tam seksy válečnej hřbitov. Jednou jsem tam vzala Maxe a nechala ho pomočit hroby těch Italů :') Zítra končím ve škole v 10:30, takže ve městě budu asi po 11 hodině :D Teď je ve fóru "exkluzivní výstava  strašidel a nadpřirozených bytostí", tak se tam musím stavit :'D

10 (wor) - Muška (wor) - Muška | 18. září 2016 v 21:53 | Reagovat

[9]: Marty je hezký jméno :D
No, nějak jsem tě nezastihla, ale to nevadí :D :D já tam byla v jednu a o tom Fóru jsem nevěděla... I tak bych tam nešla, protože bych se pak bála jít na záchod, určitě ta strašidla byla děsivá, já se bojim všeho :D :D
Jojo, na tom hřbitově jsem byla, protože.. ehm, ehm, sbírám pokémony a ten pokéstop jsem si prostě nemohla nechat ujít :'3

11 Leoparduška Leoparduška | 20. září 2016 v 17:48 | Reagovat

Wau O_O Kámo, moc se mi líbí, jak jsi vystřídala úhly pohledu... Nejprve kluci a pak Mašinka... Je to nádherný nápad. I příběh se mi líbil, jen... Opravdu ji ten vlak musel srazit?... takové trochu... pesimistické, chápeš? :( Já doufala, že ji najde strojvedoucí a bude z ní výpravčí kočička :-D Ale je to dobrý nápad, jak přišla ke jménu :) určitě budu číst dál :) Jsem ráda, že jsi zpátky

12 (wor) - Muška (wor) - Muška | 20. září 2016 v 18:19 | Reagovat

[11]: Já osobně ráda čtu "happy endy", ale prostě se mi nechtělo psát nudné povídky, kde by vše dobře dopadlo, protože by tam nebyla ta akce, napětí, protože by bylo jasné, že ta postava, které hrozí nebezpečí přežije.. :D asi to tedy budu střídat, ale ne pravidelně, ať jste překvapení :3 muhaha
A jsem ráda, že ses sem zatoulala zpět :3

13 Inka Inka | E-mail | Web | 22. září 2016 v 20:16 | Reagovat

[10]: zase pokémoni? really, bro? :'D

14 Jeeperka Jeeperka | Web | 23. září 2016 v 16:31 | Reagovat

[10]: Ej, pokémoni jsou cancer :D

15 (wor) - Muška (wor) - Muška | 23. září 2016 v 21:46 | Reagovat

[13]: Pořád, dyť to víš, netvař se překvapeně :D

[14]: To mi nevadí :3 :D

16 R. R. | 4. října 2016 v 21:28 | Reagovat

Tak tohle je víc než dobrý!

17 Leoparduška Leoparduška | 5. října 2016 v 14:21 | Reagovat

Prej zatoulala! :D Tě asi kopnu :-D Já mám pořát odběr z tohohle blogu a pravidelně to tu kontroluju. Jsem ráda, že se tu znovu můžem sejít. Chybíte mi, holky, i když jsem vás nikdy neviděla :-D

[16]: ty mi chybíš taky, a asi nejvíc... :-)

18 Wormelák Wormelák | 5. října 2016 v 19:55 | Reagovat

[17]: No, hlavně, že tu stále jsi :D

19 W. W. | 5. října 2016 v 20:06 | Reagovat

[17]: A víš vůbec kdo je R?

20 Inka Inka | 14. října 2016 v 11:58 | Reagovat

[17]: to se může napravit :-) uspořádáme sraz kočičích šílenců! :-D

21 (wor) - Muška (wor) - Muška | 17. října 2016 v 21:51 | Reagovat

[20]: Tak si ho užijte :)))

22 Inka Inka | E-mail | Web | 21. října 2016 v 15:17 | Reagovat

[21]: tebe to nemine, neboj :-P

23 (worm) - Melounek (worm) - Melounek | 23. října 2016 v 21:12 | Reagovat

[22]: Ale mine :D

24 Sandstar Sandstar | Web | 25. června 2017 v 18:09 | Reagovat

[13]: Pokémoni jsou nejlepší!XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama